Dbejte o blízké vztahy a mějte dobře nastavené osobní hranice!
Aktuální statistiky násilí nejsou velmi povzbudivé. Každá třetí žena, každé čtvrté dítě, každý šestý chlapec a každý desátý muž se setká v životě s násilím vůči vlastní osobě. Senioři, lidé se zdravotním postižením, dlouhodobě nemocní jsou velmi často cílem tzv. předsudečného násilí, tedy násilí, které je motivováno předsudky útočníka vůči některé společenské skupině. Šetření Agentury EU pro základní práva uvádí, že obětí fyzického násilí se lidé s postižením stávají dvakrát častěji než běžná populace. Společnost IN IUSTITIA potom na základě vlastního výzkumu uvádí, že obětí předsudečného násilí pro zdravotní postižení se v poslední době stal každý druhý respondent.
V souvislosti s násilím je ve společnosti rozšířen významný mýtus, v literatuře označovaný jako stranger-danger (nebezpečí hrozící od neznámého člověka neboli představa nějakého „úchyla ve křoví“). V realitě ovšem více než 80% násilných činů pochází od osob, které jsou nám známé, nebo dokonce patří mezi ty nejbližší. Proto kromě úpravy legislativy je důležité věnovat se i prevenci v podobě sebeobrany, a to nejen fyzické.
V minulých číslech časopisu jsem představovala izraelský koncept Empowerment Self-Defense, který do češtiny překládám jako sebeobrana pro všechny. Tento koncept stojí na pěti pilířích, kterými jsou Mysli, Zakřič, Utíkej, Bojuj, Sdílej. Princip Mysli je o posilování intuice, vnímání okolí a vnímání vlastních hranic. Princip Zakřič se věnuje sdílení pocitů a potřeb a efektivní práci s hlasem tak, abychom dokázali efektivně přivolat pomoc. Princip Utíkej se věnuje deeskalaci, popřípadě útěku do bezpečí. Princip Bojuj přichází na řadu až poté, když ostatní principy selhaly. Doporučuje využívat slabá místa protivníka, a naopak silná místa vlastního těla. U osob se zdravotním postižením tato silná místa mohou často představovat právě kompenzační pomůcky. A osobně za nejužitečnější považuji princip Sdílej, který doporučuje nenechávat si nepříjemné zážitky pro sebe a v případě agrese vyhledat náležitou odbornou pomoc. Všimněte si, že z pěti principů se fyzické obraně věnuje jen jeden!
Kanadský odborník na sebeobranu Randy King zdůrazňuje dva základní principy sebeobrany, kterými jsou kvalitní síť vztahů společně se schopností pevně si ochránit své hranice.
Možná vás napadne, jak toto souvisí se sebeobranou? Přibývá totiž nejen fyzických útoků, ale i útoků, které mají za cíl připravit vás o majetek.
Vysvětlení je jednoduché. Predátoři si málokdy vybírají za soupeře silné jedince. Často jdou právě po těch slabších, což činí agresi snadnější. Následuje schéma útoku, které lze popsat jako Přístup – Izolace – Ticho. Tento přístup znamená manipulace oběti, oslabení její ostražitosti, získání důvěry. Velmi často může mít podobu velkého zájmu, péče či ochrany za účelem prolomení osobní bariéry a získání potřebné důvěry. Po šmejdech s nekvalitními hrnci či zdánlivě výhodnými tarify na elektrické energie přišla další úroveň útoků, které cílí na získání životních úspor.
Aktuálně jsou v kurzu tzv. predátorské útoky na finance, kdy senioři jsou terčem telefonních žádostí za účelem získání finančních prostředků pro vnuky, kteří se dostali do nenadálých potíží. Neznámý volá jménem vnuka, za kterého se vydává nebo se vydává za jeho kamaráda a nutně potřebuje poukázat finanční prostředky pro vnukovu záchranu. Kromě „věrohodné historky“ ještě doporučuje se o této pomoci před nikým nezmiňovat a vysvětlení zní opět věrohodně. Pokud uvěříte, peníze zašlete, najednou vám dojde, že jste naletěli podvodníkovi. Stud velmi často způsobí, že si tuto historku necháte pro sebe a pachatel zůstane nepotrestán.
Tyto situace si doplňte o další možné varianty v podobě podomního poskytování služeb, zneužití solidarity a pomoci neznámým lidem či vyzrazení přístupových údajů a citlivých hesel.
Přísloví „nic se nejí tak horké, jak se uvaří“ platí i v případě principu Mysli. Na kolik je pravděpodobné, že se o vážné situaci vnuka, neodolatelné nabídce bankovního úvěru či velmi výhodné investici dozvíte od cizích lidí? Doporučuji nereagovat ihned, popřípadě používat větu „mám své informační zdroje“ a jejich tvrzení si ověřte.
Tyto příhody sdílejte s přáteli, poraďte se s rodinou. Pokud vás kontaktují často, určitě se obraťte na Policii České republiky. Pamatujte, že za násilí a agresi, v jakékoliv podobě, je zodpovědný agresor, nikoliv jeho oběť. Předejděte tomu, že se dostanete do izolace.
Mějte dobře nastavené hranice. Naučte se říkat Ne. Nemusíte pouštět domů cizí lidi, nemusíte poskytovat drobné mince či stravenku na požádání (pokud nechcete), nemusíte podporovat veřejné sbírky, když to vyžaduje vytahování peněženky na ulici. Klidně ukončete telefonní hovor, pokud chcete, zavolejte např. do banky sami, abyste si ověřili skutečný stav věci.
Pamatujte, že predátoři jsou neúnavní, velmi vemlouvaví, zdatní manipulátoři. Krůček po krůčku jsou zvyklí narušovat osobní zónu, až dosáhnou svého. Naučte se za sebe postavit i v situacích, kdy zdánlivě o nic nejde. Právě trénink na věcech, kdy o tolik nejde, nás vyzbrojí na složitější zkoušky. Zkuste reklamovat nevhodný výrobek či službu, získat pozornost či respekt v momentech, kdy se vám ho nedostává. Nemusí jít o život ohrožující situace, ale postupně zjistíte, že se vaše sebevědomí ve smyslu vědomí sebe-sama zlepšuje.
O některých komunikačních formulacích a doporučeních si řekneme příště.
Autor: Linda Štucbartová