ESD v dětských domovech: Linda Štucbartová a její dcera Lada Jirkalová učily děti v dětském domově v Ledcích a Unhošti, jak se vyhnout napadení, i jak se mu případně ubránit.
ESD je zkratka Empowerment Self Defence, v češtině by se dala přeložit jako sebevědomá sebeobrana. Jde o koncept pocházející z Izraele, ale v posledních desetiletích si získává příznivce po celém světě. V České republice jej propaguje Linda Štucbartová, první certifikovaná lektorka této techniky u nás.
Linda je velmi pozoruhodná žena s působivým osobním příběhem. Studovala v Oxfordu a Ženevě, má za sebou obdivuhodnou profesionální kariéru a je autorkou knihy Velvyslanci bez diplomatického pasu. Vraťme se ale k ESD.
„Když mluvím o ESD, snažím se upozornit na to, že hlavním cílem tohoto přístupu není naučit někoho ukopat protivníka,“ vysvětluje Linda. „Fyzické techniky sebeobrany jsou také součástí workshopů, ale primárně se zaměřujeme na prevenci – posilujeme sebevědomí, nastavujeme nebo obnovujeme zdravé osobní hranice. ESD je sebeobrana pro každého. A když říkám pro každého, tak myslím pro každého.“
Když jsme se s Lindou seznámili, okamžitě jsme si ji dokázali představit na workshopu v dětských domovech. A Linda k naší radosti souhlasila.
„Kurzy sebeobrany jsou především pro dívky z těchto zařízení velice důležité,“ říká Petra Erguvanli, koordinátorka Odrazového můstku k životu C4C. „Lindiny workshopy jsou zaměřené na prevenci násilí. Mě osobně tyto věci učila maminka, často mi dávala rady, jak se vyhnout nebezpečí. Dívky z dětských domovů se jen málokdy naučí, jak si na sebe dávat pozor, jak říct NE, to se mi nelíbí, jak být sebevědomá a asertivní.“
„Workshopy jsou nastavené tak, aby se děti učily formu her. Dosud proběhly ve dvou domovech, v Ledcích a Unhošti,“ říká Petra. „Jsou rozděleny na dvě vzájemně navazující části. Při prvním setkání se děti naučí hlavní principy sebevědomé sebeobrany, které pak dostanou za úkol prakticky používat v běžném životě. Druhé setkání slouží k zopakování naučeného, ke sdílení, jak se jim jednotlivé techniky osvědčily, a k případném rozšíření znalostí o něco nového.“
„V obou domovech jsme se setkaly s teenagery, kteří se do jednoho v životě setkali se šikanou nebo nějakou formou napadení. Seznámily jsme je s pěti principy podle konceptu ESD, které jsou Mysli, Zakřič, Utíkej, Bojuj a Sdílej,“ popisuje Linda. „Asi nejdůležitější se mi zdálo naučit je pracovat s pozorností a hlasem. V rámci toho prvního dostaly za úkol najít vždy deset nových věcí cestou do školy, zatímco u hlasu jsme zkoušeli mluvit tak, aby nás ten druhý opravdu slyšel.“
„Zaujalo mě, že je lepší říkat, co ten druhý, kdo mě napadl, má dělat, než co dělat nemá,“ svěřila se účastnice workshopu Anička z dětského domova v Ledcích. „A ve hře na hranice jsem zjistila, že mám velký problém říkat věci tak, aby mi ostatní věřili, že to myslím opravdu vážně. To bylo super.“
„Přesně tak,“ usmívá se Linda. „Na druhém setkání v Ledcích mi děti udělaly velkou radost, když popisovaly, jak se jim několikrát podařilo odejít od situace, která hrozila vyhrocením do konfliktu. To je velmi důležitá dovednost prevence násilí, která je obsažená v principu Utíkej.“
„Nejsilnějším momentem pro mě byla chvíle, kdy měla Anička v uzavřeném kruhu ostatních dětí rázně jedno z nich požádat, aby ji pustilo z kruhu ven,“ popisuje Zuzana Šrámková z C4C, která se zúčastnila druhého setkání v Ledcích. „Nešlo jí to, nebyla přesvědčivá. Pak se za ni postavila Linda a zopakovala po ní stejnou žádost, ale mnohem asertivněji. Bylo vidět, jak se dívka, která Aničce odmítla vyhovět, zarazila. V té chvíli se za Lindu postavila i její dcera Lada, se kterou workshopy v dětských domovech vedla, a zopakovala Lindin postup. Dívka Aničce okamžitě uvolnila cestu z kruhu ven. Byl to nesmírně silný moment, který nenacvičeným způsobem ukázal, jak je důležitá podpora „oběti“. Ten okamžik mi zůstal pod kůží. Ráda na to myslím.“
„Ano, to je součást principu Sdílej,“ vysvětluje Lada. „Měli bychom mít se svém okolí ideálně pět lidí, kterým se můžeme svěřit s tím, co nás trápí. Výzkumy ukazují, že pro prevenci násilí je důležitá kvalita vztahů, fyzické techniky sebeobrany jsou až druhořadé.“
„Závěrem workshopu vznikl flipchart, na který děti napsaly a nakreslily své zážitky,“ dodává Linda. „Došlo k tomu zcela spontánně a pro mě to byl důkaz, že to děti bavilo. celou dobu soustředěně pracovaly a jsem si jistá, že jim to, co se naučily, může pomoct v každodenním životě.“
„Kurzy, jaké vede Linda, jsou velice důležité a do budoucna bych je ráda zařadila jako pravidelné workshopy nejen pro dívky z DD, ale i pro tamní vychovatelky,“ zakončuje Petra.
Souhlasí s ní i ředitel dětského domova v Ledcích Roman Pejša: „Sebeobrana pro vychovatele je velmi důležitá, protože bývají napadáni rodiči dětí, o které se starají. Naštěstí se dosud jednalo hlavně o slovní napadání, ale i tak je dobré vědět, jak těmto situacím předejít nebo se jim ubránit.“