Mysli, Zakřič, Utíkej, Bojuj a pak Nasdílej, buď OK!

Díky laskavé finanční podpoře rodičů jedné ze žákyň, vedení školy a paní učitelky Martiny Kočové, dívky z 6. ročníku ZŠ Brána jazyků absolvovaly tři hodinové bloky výuky Sebeobrany pro všechny v rámci vyučování tělesné výchovy. 

Každá třetí žena, každé čtvrté dítě, každý šestý chlapec a každý desátý muž se v průběhu života setká s fyzickým násilím vůči vlastní osobě. I proto roste potřeba preventivních kurzů sebeobrany, které jsou v zahraničí známé jako metodika Empowerment Through Self Defense. Do Česka ji pod názvem Sebeobrana pro všechny přináší mezinárodně certifikované lektorky a zakladatelky ESD Czechia Linda Štucbartová s dcerou Ladou Jirkalovou, které ji také představily žákyním šestého ročníku. Ve světě, jako například USA, Kanadě, Izraeli či Albánii, jsou preventivní kurzy sebeobrany běžnou součástí vzdělávání. Komplexní přístup k sebeobraně neposiluje jen vlastní bezpečnost, ale slouží i jako nástroj pro snížení šikany na školách a vede ke zlepšení vzájemných vztahů mezi žáky samotnými i mezi žáky a učiteli.

Sebeobrana pro všechny je založena na pěti principech, pouze jeden z principů se věnuje fyzické sebeobraně. První zásada zní Mysli. Zahrnuje využívání smyslů, důvěru ve vlastní intuici a důraz na prevenci, ale také přípravu, analýzu možných scénářů či informovanost o situaci odkud vlastně nebezpečí může přijít. Většina útoků (84 %) totiž přichází od osob nám známých, ačkoliv se podvědomě více obáváme neznámého útočníka, který vyskočí ze křoví. Pozitivní statistika ovšem dokazuje, že pokud se rozhodneme agresorovi bránit a neupadneme do tzv. stavu zamrznutí, tak máme více než 80% šanci, že uspějeme.  V rámci posilování vlastní bezpečnosti si dívky vyzkoušely cvičení na pozornost, posílení intuice a orientaci v prostoru. Zároveň si definovaly, které každodenní zvyky mohou mít v kontextu sebeobrany na ulici negativní vliv – sluchátka v uších, neustálé sledování displeje mobilu nebo některé části oblečení, které omezují rozhled jako jsou kapuce či kšiltovka. 

Druhou zásadou sebeobrany je Zakřič. Doporučení není pouze o křiku, ale o využívání hlasu v rámci sebeobrany.  Kanadský odborník na sebeobranu Randy King uvádí, že pro sebeobranu je nejdůležitější schopnost dobře si vymezit hranice a zároveň schopnost mít dobré vztahy s ostatními. V případě komunikace je důležité umět vhodnou formou sdělit, co nám je nepříjemné, ale i konstruktivně požádat druhého, aby své chování vůči nám změnil. Zde je velmi důležitý nácvik odpovídající neverbální komunikace společně s vhodným využíváním hlasu. Právě křičení může kromě přivolání pomoci či odrazení útočníka sloužit jako prevence zamrznutí. Odborníci doporučují komunikovat otevřeně a napřímo od začátku. Často se setkáváme s tím, že druzí nám ne vždy chtějí škodit, ale prostě pokud se neozveme, tak naše hranice vlastně nevnímají.  Jsou případy, kdy řeč těla je v rozporu s tím, co říkáme. I tyto situace je dobré nacvičovat.

Třetí zásadou je Uteč. Nejde jen o fyzický útěk, ale v širší rovině se jedná o odchod z nepříjemné situace či její deeskalaci. Zásadu, že z pohledu sebeobrany je vyhraný boj ten, který nenastal, je důležité zejména dospívajícím velmi často opakovat.

Často se setkáváme s překvapením, že v souvislosti se sebeobranou je až čtvrtou zásadou v pořadí Bojuj. Tedy fyzická obrana nutná pro záchranu vlastního bezpečí a života. V rámci sebeobrany učíme úder hrotem dlaně, bezpečný kop a určité měkké techniky na vysmeknutí v případě, že nás někdo tahá za ruku a za nohu. Zvědomujeme zásadu používej tvrdé části těla jako zbraně oproti měkkým částem těla protivníka. Doufáme, že tyto dovednosti dívky nikdy nepoužijí. Výzkum však ukazuje, že znalost fyzických technik velmi podporuje schopnost deeskalace či úspěšného řešení konfliktu pomocí tří předchozích obranných principů.

Posledním principem Sebeobrany pro každého, je Sdílení. Sdílení je důležité jednak v rámci prevence či plánování, ale i v případě svěření se ohledně nepříjemného prožitku. Dívky samy definovaly, jakou podporu by si představovaly např. díky, že mi to říkáš, chceš pomoci, projevení soucitu, věta jsi skvělá, že jsi to takhle zvládla, jsi statečná kamarádka, kdyby se něco podobného opět stalo, tak mi to řekni.

Sdílení má probíhat bez obviňování a odsuzování, takzvané sekundární viktimizace. Tak, jako máme pět zásad sebeobrany, tak máme mít pět blízkých osob, kterým bychom se mohli či mohly svěřit.  Tímto přístupem se opět vracíme k významu dobrých vztahů zmíněných Randy Kingem.

A co si dívky nepřejí slyšet? Reakce typu – to se mi také stalo, co jsi měla na sobě, proč jsi tam šla, nemáš nosit crop top a kraťasy.

Jak výuka probíhala?  Pomocí her, fyzických aktivit spojených s nácvikem principu bojuj, ale i sdílení, často formou štafetových závodů či skupinové práce.  Poslední výuka proběhla v tzv. civilním oblečení, protože se musíme bránit v běžných situacích.  Velmi se osvědčila lektorská dvojice v podobě matka- dcera, protože devatenáctiletá lektorka dokáže s dívkami navázat blízký vztah.  Skutečnost, že se v rámci možností do výuky zapojovaly i dívky, které jinak měly na hodinu tělocviku omluvenku, je důkazem, že problematika sebeobrany byla pro dívky zajímavá.

Co se dívky naučily během tří workshopů? Při závěrečném sdílení dívky napsaly, že se naučily křičet, bránit se, hned nejít do boje, běhat, sdílet, říct si o pomoc či vážit si sama sebe nebo nebýt sama na problémy.  

Možná se vám 6. třída zdá příliš časný věk na výuku sebeobrany.  Podle toho, jaké zkušenosti s obtěžováním, ať již slovním nebo fyzickým, dívky sdílely, tak výuka přišla v pravý čas.

Ještě jednou děkujeme paní Ditě Baker za propojení a podporu a vstřícnému přijetí ze strany vedení školy a paní učitelky Martiny Kočové.